Rozhovor o Labyrintu Amael
01.04., 2023
V rozsáhlém podzemním komplexu pod Čarovnými vrchy je ukryta zapomenutá svatyně bohyně Amael pocházející ještě z dob starých bohů. V jejím nitru vyvěrá z hlubin magický pramen, zdroj neomezené magické energie. O epické výpravě k magickému prameni nám blíže poví Lenka, hrající za postavu hraničářky, která žije na okraji Čarovných vrchů.
1. Co víš o bohyni Amael?
Amael je paní noci a snů. Ráda klame, a nikdo ji proto neposlouchá. Stojí ve stínu sedmi hlavních bohů, které lidé uctívali před tisíci lety v kultuře Neth – Imar. Představuje odvrácenou temnou stranu boha Alkondora, pána hvězd. V labyrintu jsme objevili její chrám, poklonili se její soše oděné v nočním rouchu a byli svědky její moci!
Před vstupem do labyrintu nás upoutal obrovský kamenný reliéf, který byl vytesán do podoby zjednodušené ženské tváře, bohyně Amael. Bohyně se dívala na všechny, kdo přicházeli k labyrintu. Jejímu pohledu nešlo uniknout, cítili jsme, že o nás ví a že je na stráži. Zajímavé ale bylo, že z očí kamenného reliéfu proudila zlatobílá tekutina, která stékala v jemných pramíncích přímo na černou hladinu podzemní řeky. Bohyně plakala.
2. Jak se projevovala moc Amael v labyrintu?
Víla Eylyn, která byla naším průvodcem a rádcem, se nám svěřila se svým názorem na labyrint. To, že je labyrint zasvěcen bohyni Amael, nemusí ještě znamenat, že je zlý. Dnes, když se ohlížím zpět za prožitými dobrodružstvími, souhlasím. Zlo v labyrintu nepocházelo od Amael.
Amael přinesla do labyrintu moc snů a iluzí. Nikdo z nás nikdy předtím nezažil pocit, kdy nevíte, zda to, co vidíte, je skutečné nebo jen přelud. Zda to, co slyšíte, je pravda nebo pouhý klam. Zda bdíte, nebo se propadáte do snu, a ani nevíte, že se to děje. Zda odoláte vábení usnout a spát v říši snů už napořád.
Některé nebezpečné situace jsme si zavinili sami, svou zbrklostí nebo neuctivým chováním, jiné přicházely bez varování. Ať tak či tak, bohyně Amael nám dávala jasně najevo, že stačí chvíle neopatrnosti a navždy propadneme její moci. Díky kouzelné hvězdě, která nám pomohla prohlédnout klamy a sny paní noci, jsme nakonec labyrintem prošli až k magickému prameni.
3. Co je to magický pramen?
Z toho, co vím, je magický pramen nekonečná studnice čisté magenergie prýštící z nitra země na povrch. Magický pramen ale člověk nemůže najít jen tak při procházce v lese. Prameny se nacházejí na skrytých a těžko přístupných místech, které jsou nezměrnou koncentrací energie často proměněny do nevídaných podob. Pramen může ležet v nitru smrtelně nebezpečného „živého“ lesa, jako např. v Měsíčním hvozdu, nebo může být ukryt v labyrintu starém tisíce let, jako je tomu zde v Čarovných vrších.
Moc pramene je nedozírná, schopná tvořit i ničit, léčit i zraňovat, proklínat i kletbu rušit. Pramen může být tisíce let zdrojem rozkvětu lidské civilizace, ale může také během několika let způsobit narušení přírodního rytmu. Záleží jen na tom, kdo se k jeho moci dostane.
4. Co provedl s pramenem Arrah?
Démon Arrah, který zde byl vyvolán, pošpinil toto pradávné posvátné místo černou magií. Bohyně Amael očividně nedokázala zničit jeho a on nedokázal zničit ji. Stal se druhým pánem labyrintu. Ovládl moc magického pramene, s jeho pomocí vyvolal na svět strašlivé bytosti temnější než sama noc a ty staré, které po tisíciletí strážily tajemství labyrintu, zlomil a vnutil jim svou vůli. Labyrint se proměnil v nelítostnou past. Smrt a zkáza čekala na všechny, kdo by se jím pokusili projít.
5. Jak vypadaly chodby v labyrintu?
Labyrint byl velmi spletitý, plný nástrah a nebezpečí. Dodnes mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu na okamžik, kdy se dvoukřídlá brána posetá třpytivými diamanty otevřela, a my ucítili chladný vzduch proudící z temné chodby před námi. Tři metry širokou a čtyři metry vysokou chodbou s jemným opracováním ještě doznívala ozvěna našich úderů na bránu, když se samy od sebe rozsvítily první kamenné pochodně, chrliče vytesané do podoby démonických zvířecích hlav s tlamou plnou tesáků. Plály zelenočerveným světlem a světelný efekt ještě umocnil pocit hrůzy, která sevřela naše hrdla. Labyrint o nás opravdu věděl a my vstoupili dovnitř.
Chrliče v pravidelných rozestupech lemovaly cestu a rozsvěcovaly se a zhasínaly podle toho, jak jsme se pohybovali vpřed. Pozitivní na tom bylo alespoň to, že jsme se nemuseli bát tápání v absolutní tmě v případě, že by nám došly naše pochodně, neboť Morybur usuzoval, že takto bude osvětlen celý labyrint.
6. Co bys doporučila hráčům?
Naostřete meče, napněte tětivy! Postupujte obezřetně, dávejte pozor na pasti! Na radu Sarinnaha, jak se vyhnout pastem v labyrintu, jsme chodbou postupovali vždy v řadě za sebou podél stěn, nikdy ne uprostřed. Nevěřte všemu, co vidíte nebo slyšíte. Uchovejte si zdravý rozum. Nepodceňujte moc dávných bohů, buďte uctiví.
7. Jaká byla nejhorší chvíle v dobrodružství?
Kterou vybrat? :) Za nejhorší chvíli považuji okamžik, kdy přímo před mýma očima málem zemřel jeden ze členů výpravy. Stalo se to přímo u magického pramene, situace byla nepřehledná, vše se dělo velmi rychle. Na okamžik se zdálo, že je vše ztraceno. Všichni už jsme byli v té chvíli na hranici svých fyzických i psychických sil. Každý z nás byl nějak zraněný a balancovali jsme na hranici příčetnosti. A to, co přišlo, přesahovalo ty nejhorší představy. V té chvíli jsem byla opravdu zoufalá.
8. Udělala bys něco jinak?
Nevím, asi ne.
Labyrint Amael je nebezpečné dobrodružství navazující na Údolí velkého stromu a na mnohá další dobrodružství, která se odehrávají v kraji Čarovných vrchů. Chceš vědět více?