Rozhovor o Údolí velkého stromu

Okolnosti prvního dobrodružství z Čarovných vrchů v Lomegardu nám přiblíží hráčka hrdinky Elean, hraničářky, která se odvážně vydala spolu se svými věrnými společníky na plavbu do podzemní řeky Morygrail.

1. Celé dobrodružství se odehrává v Čarovných vrších. Proč není tato oblast obydlena, potažmo prozkoumána?

Čarovné vrchy, vrchovinu vybíhající z Mračných hor, vnímám od začátku jako oblast tajemnou, nebezpečnou a nedostupnou. Vždy jsem tam byla v doprovodu někoho zkušeného a ty nebezpečné výpravy bych mohla spočítat doslova na prstech jedné ruky. Obydleny byly v dávných dobách, kdy zde nebyly skřeti ani jiné temné bytosti. Dokládají to občasné zříceniny na úbočích nebo vrcholcích kopců, které mají podobnou architekturu, jakou lze najít na tajemných chrámech a svatyních. K prozkoumání by toho v těchto vrších bylo jistě mnoho, ale jen málokdo by se z těch míst vrátil, aby o tom mohl vyprávět.

Alchymista Morybur o vrších vždy mluvil jako o místu, které je pokryto sítí energetických center, které zde způsobují řadu podivností. Představa, že se v Čarovných vrších nachází magický pramen, se postupně usídlila v mysli nás všech. Morybura tato představa fascinovala, mě spíš děsila.

2. Jak ses dozvěděla o podzemní řece Morygrail?

Morybur vynaložil spoustu úsilí a peněz na to, aby zjistil něco o podzemní řece, a jeho snaha byla nakonec odměněna úspěchem. V knihovnách v Sorfe nalezl zmínku o Morygrail a plamínek naděje v něm vzplál jako oheň.

O podzemní řece Morygrail jsem se dozvěděla také od goblinů, konkrétně od šamana jménem Huarkal. Bylo to na naší předchozí výpravě, při které jsme se s alchymistou Moryburem a hraničářem Athrandirem snažili najít podzemní cestu na západ, která by nám umožnila nepozorovaně zjistit něco o skřetech a o situaci v Čarovných vrších. V podzemí nás ale zajali goblini, a když viděli Athrandirův kouzelný meč, donutili nás utkat se se strašlivým ještěrem, kterému goblini obětovávali své blízké. Přežili jsme a Huarkal potom s překvapením ve tváři odpovídal na Moryburovy otázky týkající se tajné cesty na západ. Vyprávěl nám o existenci jedné cesty, která ale, jak ji sám označil, je špatná, velmi špatná cesta. „To je jen pro mrtvé“, řekl tehdy. „To je Morygrail – řeka mrtvých.“ Řeka, která nikdy nevyplave na povrch, dokonale skrytá, neviditelná, tekoucí z Čarovných vrchů až sem, ke goblinům do posvátného Tran – hemu. Morybur zářil jako svíce, když nám goblini přislíbili pomoc s nalezením vstupu do podzemní řeky Morygrail.

• Tyto události jsou součástí dobrodružství HADÍ HLAVA.

3. Co bylo na plavbě podzemní řekou nejtěžší?

Nejtěžší bylo asi vědomí toho, že tam někde před námi opravdu může být v hlubinách pod skalami ukrytý magický pramen, nekonečná studnice čisté magenergie, přitahující k sobě bytosti dobré i zlé. Zvonila mi v hlavě slova jezerní královny Acilie Lanye Muriel, která nás varovala před tímto posvátným a velmi nebezpečným místem, protože může být lehce zneužito. A my věděli, že zneužito bylo, a že tomuto zlu budeme v podzemí najisto čelit.

4. Zažila jsi během plavby někdy chvíli, kdy jsi litovala, že ses na tu výpravu vydala?

Byly chvíle, kdy jsem si myslela, že je to konec, že zabloudíme ve spletitých chodbách podzemního labyrintu, že nás chytí skřeti a zavedou nás k rohatému démonovi Arrahovi, že všudypřítomná tma a pochyby nahlodají naši příčetnost a my ztratíme smysl našeho počínání a zešílíme, že se staneme součástí řeky mrtvých a že pokud zde zemřeme, nikdo z našich blízkých na povrchu nás nikdy nenajde. Nikdy jsem ale nelitovala. Vždyť hlavním cílem naší cesty bylo pokusit se najít magický pramen, jehož energie by mohla vyléčit Athrandira z prokletí, které ho sužovalo již velmi dlouhou dobu.

5. Co považuješ za největší objev v podzemní řece Morygrail?

Za největší objev považuji asi údolí velkého stromu. Morybur toto místo označil za skutečné srdce Čarovných vrchů. Ani ve snu mě nenapadlo, že by podzemí mohlo být přerušeno takovým místem! Vidět znovu denní světlo, cítit čerstvý vzduch naplněný osvěžující vlhkostí, to bylo po tolika dnech v podzemí, kdy jsme si již nebyli jisti tím, zda ještě někdy vyvázneme ze skalních hlubin, opravdu neuvěřitelné. A při pohledu na majestátní strom uprostřed údolí se nám všem na chvíli zastavil dech.

6. Jaká část plavby byla nejnebezpečnější?

Nejnebezpečnější bylo setkání se skřety a lesním trolem Kikahelem u vstupu do údolí velkého stromu. Tušili jsme, že po zatroubení budou skřeti ostražití, ale to, co přišlo, bylo prostě strašné. Skřeti v čele s trollem rychle sbíhali k řece a my, abychom zachránili holé životy, vyskákali z lodě a dali se na útěk po druhém břehu. Během chvíle jsme měli všichni v těle několik černých šípů. Já omdlela a zpět k životu mě přivedl až Moryburův lektvar rudého kříže. Kdyby se tehdy neotevřely tajné dveře ve stromě, naše výprava by tím skončila.

7. Kdo je Arrah, který vládne ve skřetí peci Gaarmum?

Arrah je velmi mocný vyšší démon, který ovládá prokletou přírodní magii, a jehož cílem je ovládnout Čarovné vrchy. Kouzelník Sarinnah ho před lety vyvolal pomocí magického pramene zde v Čarovných vrších. Nyní vládne Arrah skřetí peci Gaarmum, ovládá magický pramen a vše v jeho dosahu je pod mocí černé magie. Osobně jsem se s Arrahem již jednou setkala, ale tehdy jsem ještě netušila, kdo se schovává pod černým pláštěm! Setkání to ale bylo tak děsivé, že jsem udělala přesně to, co po mně chtěl. Taková moc z něj tehdy vyzařovala, a to nemusel říct jediné slovo a ani jsem mu neviděla do tváře.

8. Kdo je Sarinnah, jenž záhadně přežívá v údolí?

Sarinnah byl nadějným kouzelníkem studujícím v kouzelnické akademii v Sorfe. Podlehl ale vábení černé magie, začal studovat ze zakázaných knih, a proto ho před devíti lety z akademie vyhnali. Začal znesvěcovat chrámy a časem byl za další případy používání černé magie uvězněn. Podařilo se mu však utéct a jeho kroky směřovaly do Čarovných vrchů, kde se ukryl v starodávných opuštěných chrámech, které využíval k temným rituálům. Časem našel cestu do srdce Čarovných vrchů, stal se pánem skřetí pece Gaarmum a zaslepen mocí vyvolal u pramene démona Arraha, kterého ale nedokázal ovládnout. Čelit Arrahově moci se stalo kouzelníkovi osudným – démon ho vnitřně rozložil a potom ho pološíleného předhodil skřetům, kteří ho mučili. Nevím, jak se mu podařilo utéct ze skřetí pece, ale nyní žije v chrámu bohyně Ilyrie, kde přežívá díky moci údolí a chrámu. Jeho osud je krutý a osobně si myslím, že nyní, na sklonku svého života, lituje svých chyb, za které již plně zaplatil.

9. Udělala bys něco jinak na vaší cestě k údolí velkého stromu?

Jelikož stálo štěstí při nás a my to putování tmou přežili, tak asi ne. :)