Mytologie světa

Vyprávění o světě, ve kterém se hrdinové pohybují, začneme obsáhlým článkem o jeho vzniku a hlavních historických meznících. Tyto události, ač dávnověké, a možná i zcela vymyšlené, protože jsou součástí mytologie, nezasahují do hry přímo, ale tvoří rámec pro pochopení některých odkazů v dobrodružství.

Mezi běžnými vesničany se o mytologii světa vypráví jen zřídka při vzácných příležitostech a tyto znalosti jsou spíše exkluzivní (znají je např. vzdělaní lidé – lékaři, kněží apod.). Častěji se mytologické příběhy objevují v knihách v podobě příběhů, jejichž hrdiny jsou samotní bohové. Nicméně mytologické představy jsou hluboko vtisknuté do mysli lidí, a to i těch nejméně vzdělaných, a ovlivňují skrytě jejich názory na zvláštní jevy vyskytující se v jejich bezprostředním okolí.

Vznik světa

Na začátku bylo velké NIC, ale v tomto Nic již byl zárodek světa. Svět začal vznikat samovolně na základě ŘÁDU a byl obklopen CHAOSEM. Vlivem Řádu procitla první generace bohů a začala svět přetvářet ke svému obrazu. Ne všechno stvoření bylo dobré, bohové nebyli zkušení a dopustili se řady omylů. První generace byla záhy vystřídána další generací bohů a tak to pokračovalo dále, až se při tvorbě světa vystřídala celá řada generací bohů. Důležité je, že každá další generace vyrůstala z té předchozí a snažila se napravit chyby, které v řádu vznikaly. Těchto proměn světa proběhlo několik, ale protože lidé tehdy ještě neexistovali, tak o tom nelze podrobněji vypovídat.

Staří bohové

Lidé se objevili za starých bohů, kterých bylo SEDM, a byli vytvořeni podle jejich obrazu. Učili se mnohým znalostem a dovednostem jak od bohů, tak od ras, které tu byly dříve jako třeba elfové. Hranice lidského vědění a schopností byly tehdy téměř bezmezné. Staří bohové však vybudovali divoký (a také barvitý) svět plný krutosti, a proto se proti jejich vládě vzbouřila mladá generace bohů, kterých bylo TŘINÁCT.

Armageddon

V r. 3989 před Potopou vypukl tzv. ARMAGEDDON, válka bohů a zkáza starého světa. Nebe tehdy potemnělo a z mraků sršel oheň na celou zemi. Po boku bohů bojovali i jejich služebníci, andělé, a po několik let tato strašlivá bitva neustávala. Pro všechny živé bytosti na celém světě to bylo období strašlivých pohrom, během nichž vymřela polovina lidstva. Nakonec zvítězilo třináct mladých bohů a poražení byli uvězněni v nebeských síních. Jelikož bohové nemohou umřít, byla to jediná možnost, jak je zbavit vlády. Nastal nový současný věk.

Článek Třináct bohů

Potopa

Svět pod vládou třinácti bohů (resp. dvanácti a boha smrti) byl více shovívavý a snad ještě barvitější než dříve, protože se objevila nová stvoření (jako třeba hobiti). Bohové se shodli na tom, že je třeba všem vynahradit příkoří způsobená nebeskou válkou. Zvláště lidé naslouchali tajným naukám, stali se marnotratnými a stále více se chtěli přiblížit svým učitelům. Zpupnost lidí dosáhla takových rozměrů, že se dokonce pokusili pozměnit stvoření světa, čímž na sebe uvalili boží hněv. V momentě svého největšího vrcholu učenci na celém světě náhle poznali, že stojí na pokraji propasti. Země se začala chvět a krásné vysoké věže sahající až k oblakům padaly do prachu. Řeky se vylily z břehů a moře pohltilo ostrovy. Mnohé civilizace byly utopeny, jiné se zhroutily v nepokojích, zničeny vlastní pýchou. Opět polovina lidstva byla vyhlazena a ti, co přežili, zapomněli dávná umění.

Věk po Potopě

Nastal nový věk po Potopě, podle níž se nyní datuje současný kalendář. Vztah mezi bohy a lidmi byl vážně narušen. Od Potopy se ze světa začala vytrácet boží přítomnost, protože bohové poznali, že musí nechat své stvoření vlastnímu životu. Nicméně pokusy lidských učenců vedly k deformaci prostředí, která již nepodléhala božímu vlivu – svět pokračoval v přeměně, i když si to už nikdo nepřál! Objevila se řada nových nebezpečí a bohové stále častěji zůstávali hluší k prosbám o pomoc. Nastal věk zmatků a zoufalého objevování toho, co bylo zapomenuto.

Pán Temnot

Kolem roku 800 po Potopě se na světě objevila bytost, snad bůh či padlý anděl obrovské moci, která později dostala jméno MORTAN, neboli PÁN TEMNOT. Zpočátku se zdálo, že chce pomoci, ale brzy Mortan zcela propadl své děsivé moci a stal se z něho hrůzovládce toužící po přímém podmanění celého světa. Jeho síla byla tak obrovská, že mu nikdo z lidí nedokázal ani pohlédnout do tváře. Až se r. 841 narodil SIEDGER, bojovník světla, který se dokázal Mortanovi postavit tváří v tvář. Po nesčetných válkách, ve kterých se celé národy sjednotily v boji proti temnotě, se r. 873 Siedger utkal s Pánem temnot v propasti Věčnosti. Jelikož tento souboj neměl žádného svědka, není známo, co se přesně dělo. Siedger i Mortan byli nalezeni mrtvi.

Věk temna

Svět byl však již pošpiněn temnou silou a mnohé stvůry nebyly ještě poraženy. Velká aliance se rozpadla a každý národ musel osamocen bránit svou existenci. Věk lidí byl definitivně potvrzen, protože lidé se ukázali jako nejživotaschopnější v nastalých podmínkách. Všichni nyní žijí ve světě, ze kterého stále více mizí boží přítomnost, magie, velcí hrdinové, elfové a další mytické bytosti. Ve světě, který je už velmi vzdálen tomu před Potopou, je plný zmatků, neúplnosti, deformací a temnoty. V tomto světě jsou to právě lidé, kteří hledají nový řád a dávají životu nový smysl v rámci své civilizace.

Mesiáš a Armageddon

Současná doba je vnímána jako přechodná. Lidé věří, že brzy přijdou nové strašlivé války, ve kterých bude opět proti sobě stát dobro a zlo. Ať už tento boj dopadne jakkoliv, má se prý objevit Mesiáš, který rozvrátí starý řád a způsobí tak další Armageddon, zánik starého světa. Tím bude dovršen věk třinácti bohů.