Krvavá dáma a Doupě upírů představují unikátní dvojici tzv. „nebezpečných“ dobrodružství zaměřených na pronásledování upírů v Noridoru. V prvním dobrodružství skupinka vyráží ukončit temný život Lasy alias Krvavé dámy z Dulhedu. Ve druhém dobrodružství je třeba porazit Hrdana, hlavu všech upírů v noridorském království. O okolnostech riskantního přepadu upířího doupěte, které se nacházelo ve sklepení opuštěné vily v hlavním městě Noridoru, bude vyprávět hráč hrající za postavu válečníka Arda.
Hrdan byl synovcem vojevůdce Loghorna, který vedl voje barbarů přes hory do rytířského státu Noridor. Loghorn nakonec zvítězil a ustanovil se v noridorském království králem.
Stal se upírem Nardhem.
Oba stvořil upír Aderain. Jsou jeho přímými „potomky“. Dalo by se říci, že jsou to bratr a sestra, po Aderainovi dva nejsilnější upíři v Noridoru.
Upír, jeden z nejstarších a nejmocnějších. V dávných dobách mu byl Noridor dán v léno. Poté ho jeho bratři upíři za jeho vzpurnost přemohli a uvěznili v noridorských horách v neznámém hrobě. Krátce před příchodem barbarů do Noridoru znovu povstal.
Komplikovaná. Jak bylo řečeno, Noridor byl dobyt barbary v čele s Loghornem. Vznikalo tu jakési nové vládní zřízení, kombinace starého rytířského království a nové vlády barbarů. V čele stál Loghorn s novou šlechtou složenou z barbarů a podporován zároveň zbytky původních rytířů, od kterých si Loghorn nechal odpřisáhnout věrnost.
Myslím si, že to i mohlo fungovat. Avšak Hrdan a Lasa stvořili z klíčových postav v království další upíry a pomalu začali přebírat vládu. Loghorn nyní stál proti nepříteli, o kterém nic nevěděl. Stál proti nepříteli, který nebyl vidět, nebyl slyšet. Spiknutí pomalu vystupovalo ze stínů. Začalo se ukazovat, že dobýt noridorské království byla ta lehčí část. Teď měl Loghorn před sebou tu těžší - udržet ho.
Barbaři navíc nebyli jednotní. Vznikaly mezi nimi různé frakce, které nechtěly poslouchat nového krále. Tento chaos podporovali upíři. Toto bylo přesně prostředí, které jim vyhovovalo a ve kterém se mohli nepozorovaně pohybovat a uspokojovat své potřeby. Prostředí plné nedůvěry a nepřátelství na pokraji občanské války.
Naše skupinka se pohybovala de facto na nepřátelském území. Musela se skrývat před barbary. V tomto prostředí a v této situaci pátrat po stopách upírů bylo krajně obtížné. Stop upíři zanechávali velice málo. Spíše to byly náznaky, které nalezl pouze ten, který věděl, po čem pátrat.
Aby toho nebylo málo, zamíchal se do toho ještě démon Gorthaur a pohybovala se zde další silná upírka Léian, jejíž role nebyla tak úplně jasná.
Démon, jeden z nejvyšších. Lovec. Pronásleduje a zabíjí. Jakmile si zvolí cíl, vydá se za ním. Neúnavně ho stíhá, dokud ho nedožene a nezabije. Ard měl být jeho další obětí.
Další mocná upírka, avšak původem nepochází z Aderaina. Stvořil ji Aderainův bratr Marcelus. Marcelus byl jedním z těch, kteří byli zodpovědní za přemožení a uvěznění Aderaina. Role Léian byla složitá a nejasná. Je nepřítel mého nepřítele můj přítel, nebo je to také nepřítel?
Dům, ve kterém se Hrdan skrýval, naše skupinka nakonec objevila. Hrdana jsme zničili. Ale v tu chvíli se tam objevil Gorthaur a Léian a situace se zkomplikovala. Léian, která byla mocnou čarodějkou, vilu mocným kouzlem zapálila. Naše skupinka se před ohněm schovala ve sklepení. Dům nás nakonec zavalil a my čekali dlouhých několik dní bez jídla a pití, než nás přátelé vykopou.
Chcete vědět více?