Při zpětném pohledu se zdá neuvěřitelné, že špatně ozbrojení irilští povstalci dokázali vytrvat v boji s ostřílenými asgalunskými vojáky při osvobozování vězňů z Nalemenského vězení. Jejich zásluhy jsou o to větší, když si uvědomíme, že Asgalunci o akci předem věděli díky magickým schopnostem černokněžníka Merikase. O co tam vlastně doopravdy šlo? Jak do toho byl zapojen Ard? O tom se dozvíme přímo od jeho hráče.
Iril nebyl hospodářsky vyspělý stát. Bylo to království, které se krčilo ve stínu Měsíčního hvozdu. V té době již Asgalunu podlehl rytířský stát Lomegard i obchodnický stát Kortyn. Předpokládalo se, že s Irilem to musí dopadnout stejně. Přesto Asgalunci nic neponechali náhodě.
Asgalun je nejen vojensky silný stát, ale je zběhlý i v politickém pletichaření. Někteří Irilští šlechtici přísahali tajně věrnost Asgalunu, někteří byli podplaceni. Ti, kdo veřejně vystupovali proti Asgaluncům, byli očerňováni. A když si takto Asgalunci připravili půdu, přijeli do hlavního města Turkenethu na mírová a obchodní jednání. Nakonec zrada vyšla najevo a Asgalunci uraženě ukončili jednání a opustili jednací stůl. Nicméně v tuto dobu se již na území Irilu nacházela Asgalunská armáda. Než přišla zima, byl Iril dobyt.
Ard do hlavního města Turkenethu přicestoval s Aenderem, velkým irilským hrdinou a vlastencem. Ten se samozřejmě snažil jednání s Asgalunci zmařit a odhalit jejich nekalé plány. Ard byl tohoto dění součástí.
Po ukončení jednání, při svém odchodu, Asgalunci obsadili jižní turkenethskou bránu. Pokud by ji udrželi, zajistili by asgalunské armádě přístup do města. Ard se spolu s Aenderem a dalšími vojáky snažili bránu dobýt zpět. To se nakonec podařilo, ale zaplatilo za to mnoho irilských vojáků životem. I velký irilský hrdina Aender zde padl.
Následně byl Ard vyslán samotným králem, aby zajistil stržení dvou mostů přes hraniční řeku. Tím by se postup asgalunské armády zpomalil. Oba mosty však již byly v držení Asgalunců a jejich armády plenily irilské vesnice.
Gelm byl velitel elitní jednotky, která zajišťovala doprovod asgalunských vyslanců. Když vyšly najevo intriky Asgalunu, vyslanci požadovali prokázání své neviny soubojem. K němu nastoupil Gelm a irilský velitel hlídek Dulsan. Ukázalo se, že Gelm je více než schopný bojovník. Dulsan byl poražen.
Leer je Ardova sestra, kouzelnice.
Po letech, když se Ard vrátil do Irilu, zavedl ho osud či náhoda do krámku k věštkyni. Dostal jakousi věštbu. Poté dále rozjímal městem a zašel do chrámu. Zde nalezl mezi svíčkami a dalšími obřadními předměty sošku své sestry Leer. V sošce byl ukryt vzkaz. Byl od sestry a bylo to varování před Asgalunci, kteří po Ardovi stále pátrají.
TEXT VZKAZU: „Můj drahý bratře, věděla jsem, že se vrátíš. Tys živ, živ!!! Proboha, hlavně se neukazuj. Oni jdou po tobě a teď už i po mě, ale to ti nemůžu říct. Odjeď pryč, zapomeň, že jsi měl sestřičku. Sbohem a zapomeň.“
V chrámu Ard zároveň potkal muže, kterého viděl u věštkyně. Začal mít podezření, že osoba věštkyně je pouze převlek. Při další návštěvě věštírny už Leer - věštkyně - odhalila svou pravou tvář a nechala se poznat.
Entelech je přítel Leer a vůdce povstalců v Nalemenu. Byl to onen muž, kterého Ard potkal u sestry Leer, když si hrála na věštkyni, a v chrámu, kde nalezl sestřinu sošku se vzkazem.
Entelech připravil akci, při které se povstalci prokopají do vězení a osvobodí zajaté vzbouřence. Akce se sice povedla a většinu zajatců se podařilo osvobodit, ale někteří osvoboditelé byli v bojích v Nalemenském vězení zajati - Entelech, Ardův přítel Endor a dalších 8 vzbouřenců. V následujících dnech měli být popraveni. Proto bylo potřeba zorganizovat další akci, při které se podařilo některé z odsouzených zachránit.
Matka podlehla vyčerpání a zemřela ve vězení ještě před příchodem Arda. Ostatní se podařilo osvobodit, i když někteří si z vězení odnesli těžké šrámy. Na zdraví otce se podepsalo kruté asgalunské mučení (zpřelámané prsty). Bratr Talik byl na tom z celé Ardovy rodiny nejlépe. Sestra Stela ve vězení ztratila rozum a zešílela. Nejmladší bratr Kalt byl nemocný.
V bojích s Asgalunci zemřelo hodně lidí.
Protektor Merikas, vládce Nalemenu, se do bojů zapojil pouze zpovzdálí. Je to mág a zkoušel na Arda sesílat různá smrtící kouzla. Naštěstí měl Ard u sebe mocné artefakty, které tyto kletby pohltily. Pokud si to dobře pamatuji, tak Merikas boje přežil bez úhony.
Asgalunské okupační síly drží vládu v Irilu pevně ve svých rukou. Mají skvěle vycvičené a vyzbrojené vojsko. Proti těmto silám se postavili povětšinou obyčejní lidé s minimálním vybavením.
Ne, nic bych jinak neudělal. Na přípravu bylo málo času. Popravdě jsem překvapen, že tyto dvě zoufalé akce za podmínek, které panovaly v Nalemenu, vůbec vyšly. Také byly vykoupeny mnoha životy.